Charakteristika: „Vitamín K“, je obecný název pro skupinu v tucích rozpustných sloučenin se společnou chemickou strukturou. Tyto sloučeniny zahrnují fylochinon (vitamín K1) a řadu menachinonů (vitamín K2). Menachinony mají nenasycené isoprenylové postranní řetězce a na základě jejich délky jsou označovány jako MK-4 až MK-13. Nejlépe prozkoumanými menachinony jsou MK-4, MK-7 a MK-9. Fylochinon je přítomen především v zelené listové zelenině a je hlavní dietní formou vitamínu K. Menachinony jsou v malých množstvích přítomny v různých živočišných a fermentovaných potravinách. Ale téměř všechny menachinony, zejména menachinony s dlouhým řetězcem, jsou produkovány bakteriemi v lidském střevě. MK-4 je unikátní v tom, že je produkován tělem z fylochinonu procesem přeměny, který nezahrnuje bakteriální působení. Vitamín K hraje svou nezastupitelnou roli při srážení krve, mineralizaci kostí a metabolismu cévních proteinů.

Absorpce: Stejně jako lipidy v potravě a další vitamíny rozpustné v tucích je požitý vitamín K, působením žlučových a pankreatických enzymů, zabudován do micel, absorbován enterocyty tenkého střeva a dále transportován po těle. Je přítomen v játrech a dalších tělesných tkáních, včetně mozku, srdce, slinivky břišní a kostí. V oběhu je vitamín K přenášen především v lipoproteinech. Ve srovnání s ostatními vitamíny rozpustnými v tucích cirkuluje v krvi velmi malé množství vitamínu K (30‒40 % perorální dávky), protože se velmi rychle metabolizuje a vylučuje.

Doplňky stravy: V doplňcích stravy se používá několik forem vitamínu K, včetně vitamínu K1 fylochinonu nebo fytonadionu (syntetická forma vitamínu K1) a vitamínu K2 jako MK-4 nebo MK-7. K dispozici je jen velmi málo údajů o jejich relativní biologické dostupnosti. Přesto jedna studie zjistila, že fytonadion i MK-7 se vstřebávají dobře, ale MK-7 má delší poločas eliminace (zůstává v těle déle). Menadion, který se někdy nazývá jako vitamín K3, je další syntetická forma vitamínu K. V laboratorních studiích provedených v 80. a 90. letech 20. století se ukázalo, že poškozuje jaterní buňky, takže se již v doplňcích stravy nebo obohacených potravinách nepoužívá.

Přirozené zdroje: Potravinové zdroje fylochinonu (K1) zahrnují zeleninu, zejména zelenou listovou zeleninu, rostlinné oleje a některé ovoce. Maso, mléčné výrobky a vejce obsahují nízké hladiny fylochinonu, ale alespoň malé množství menachinonů (K2). Menachinony obsahují ​​také fermentované potraviny, jako jsou sýry, nebo sojové boby. Formy a množství vitamínu K se v těchto potravinách liší v závislosti na bakteriálních kmenech použitých k výrobě potravin a podmínkách jejich fermentace. Zvířata syntetizují MK-4 z menadionu (syntetická forma vitamínu K, kterou lze použít v krmivu pro drůbež a prasata). Drůbeží a vepřové produkty tedy obsahují MK-4, pokud je do krmiva pro zvířata přidán menadion. Obecně vzato jsou nejčastějšími zdroji vitamínu K: špenát, brokolice, ledový salát, tuky a oleje. Údaje o biologické dostupnosti různých forem vitamínu K z potravy jsou velmi omezené. Rychlost absorpce fylochinonu ve volné formě je přibližně 80 %, ale rychlost absorpce z potravy je výrazně nižší. Fylochinon v rostlinné potravě je pevně vázán na chloroplasty, takže je méně biologicky dostupný než ten z olejů nebo doplňků stravy. Například tělo absorbuje pouze 4‒17 % fylochinonu ze špenátu oproti tabletám. Konzumace zeleniny současně s nějakým tukem zlepšuje vstřebávání fylochinonu ze zeleniny, ale absorbované množství je stále nižší než z olejů. Téměř všechny menachinony, zejména menachinony s dlouhým řetězcem, jsou produkovány bakteriemi v lidském střevě.

Účinek: Vitamín K funguje jako koenzym pro karboxylázu závislou na vitamínu K, což je enzym nezbytný pro syntézu proteinů účastnících se hemostázy (srážení krve) a kostního metabolismu. Protein protrombin (srážlivý faktor II), který se přímo podílí na srážení krve, je také závislý na vitamínu K. Matrix Gla-protein, závislý na vitamínu K, přítomný v hladkém svalstvu cév, kostech a chrupavce, může pomoci snížit abnormální kalcifikaci (ukládání vápníku). Osteokalcin je další protein závislý na vitamínu K, který je přítomen v kostech a může se podílet na mineralizaci nebo přeměně kostí.

Nedostatek: U zdravých lidí, kteří konzumují pestrou stravu, je dosažení nízkého příjmu vitamínu K téměř nemožné. Krvácení je klasickým příznakem nedostatku vitamínu K. Nedostatek vitamínu K snižuje mineralizaci kostí a přispívá tak k osteoporóze. Může se objevit během prvních několika týdnů kojeneckého věku v důsledku nízkého placentárního přenosu fylochinonu, nízkých hladin srážecích faktorů a nízkého obsahu vitamínu K v mateřském mléce.

Doporučená denní dávka: dospělý: 120 µg pro muže, 90 µg pro ženu (90 µg v těhotenství, 90 µg při kojení).

Nežádoucí účinky: Nejsou hlášeny žádné nežádoucí účinky spojené s konzumací vitamínu K z potravin nebo doplňků stravy u lidí nebo zvířat.

Interakce: Vitamín K může mít závažnou a potenciálně nebezpečnou interakci s antikoagulancii (léky proti srážení krve), jako je warfarin. Tyto léky antagonizují aktivitu (působí protichůdně) vitamínu K, což vede k nedostatku srážecích faktorů závislých na vitamínu K. Lidé užívající warfarin a podobná antikoagulancia musí udržovat konzistentní příjem vitamínu K z potravy a doplňků stravy, protože náhlé změny v příjmu vitamínu K mohou zvýšit nebo snížit antikoagulační účinek (může dojít ke krvácení, nebo naopak vzniku krevní sraženiny). Antibiotika mohou zabít bakterie produkující vitamín K ve střevě, což může potenciálně snížit množství vitamínu K. Tento účinek může být výraznější u cefalosporinových antibiotik, protože tato antibiotika mohou navíc inhibovat účinek vitamínu K v těle. Doplňky stravy s vitamínem K obvykle nejsou potřeba, pokud není užívání antibiotik dlouhodobé (více než několik týdnů) a doprovázeno špatným příjmem vitamínu K. Léky na hubnutí ať už volně prodejné nebo na předpis mohou snižovat vstřebávání tuků z potravy a tím můžou také snižovat vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích, jako je vitamín K.

Těhotenství: V obvyklých dávkách bezpečný.

Kojení: V obvyklých dávkách bezpečný.

Toxicita: Toxicita vitamínu K je extrémně vzácná. Jediná hlášená toxicita pochází z menadionu, který se u lidí nepoužívá. Pokud se toxicita objeví, projeví se příznaky žloutenky, hyperbilirubinémie a hemolytické anémie.